V neděli 19. září jsme se sešli na silových i posvátných horách Čech a Moravy, abychom posílili území, v němž žijeme. Při této, rozsahem největší druidské akci připravované několik let, se sešlo neuvěřitelných 527 druidů a příznivců na 57 místech naší krásné země.
S pomocí národních patronů, pomocných bytostí všech druhů a především lidí s otevřeným srdcem jsme vyslali jasný signál, jak moc nám záleží na naší zemi i těch, kdo v ní žijí.
Jménem KRUHU21 z. s. děkuji všem, kteří se zapojili,
druidům i našim příznivcům,
patronům, bytostem, místům a Matce Zemi
Ať Mír dál zůstává s touto krajinou
Jitka
A jak se na jednotlivých místech dařilo?
Ahoj všem,
na bod Kozí hřbet se v týdnu předtím hlásilo asi osm lidí, ale po zjištění, že se nejedná o Kozí hřbety v Krkonoších, řekli, že je to tedy nedorozumění a že chtěli tam a že si tedy vyberou jiné místo, po vysvětlení jsme na bodě byli 4.
Byl tedy s námi Honza, který nám ženám gentlemansky pomohl na skalku vylézt, přeci jen je to tam trochu složitější vylézt :-)
Byl tam čiročirý klid, krásné sepětí s přírodou a krajinou.
Přicházející vlny byly cítit hezky, čistě.
Na začátku jsme si také zazpívali asi jako většina hymnu a Chválím tě země má a na konci po poděkování a zopakování záměru jsme ještě znovu zazpívali českou hymnu.
Sice nám tedy byla trochu zima, ale nefoukalo, ani mlha nebyla a občas vysvitlo i sluníčko.
Celkově jsme si to v krásné přírodě užili a jsme rádi, že jsme se mohli zúčastnit této krásné společné akce.
Hanka
Ahoj Jitko,
posílám zpětnou vazbu z Poledních kamenů.
Sešla se nás parta podobně smýšlejících a naladěných lidí, což bylo příjemné pro celkovou práci. Na vrchol nás šlo dvanáct a na vrcholu se k nám přidali ještě tři. Takže celkový počet patnáct. Před spuštěním akce jsem účastníky informoval o tom jakéže důležité akce se účastní, vysvětlil souvislosti a techniky.
To delší čekání nevydrželi čtyři a opustili nás ještě před spuštěním. Měli jsme tam zimu a na vrcholu větrno.
Jinak atmosféra přátelská a klidná. Lidé si tento zážitek chválili a někteří se zapsali na formulář a těší se na další akce.
Měj se pěkně.
Děkuju za organizaci.
Milan
Hezké ráno,
na Černé Hoře nás bylo 7. K informaci o naší akci se rovněž dostali díky videu Zbyňka, sledují prý pravidelně Cesty k sobě.
Děkujeme za krásné včerejší propojení.
Hezké dny, Soňa
Zdravím všechny :-)
v Kroměříži nás bylo 11, proudění plynulé, velmi silná ženská zahalující energie sv. Ludmila, v pravidelných intervalech jsme sledovali tok na místě na ose ukotveném před kostelem, ale měli jsme možnost být přímo na místě před oltářem uvnitř, dokonce i při mši – někteří z nás vysílali přímo uvnitř v kostele. V určitý moment během mše došlo energeticky ke “ zvednutí střechy kostela“… a jakémusi „odšpuntování“ usazené energie, vnímali jsme při tom velkou zahalující pomoc sv. Ludmily a sv. Václava, v tu chvíli byli velcí jako tato unikátní gotická stavba… V občasném střídání obou míst jsme pokračovali i po mši, díky velké otevřenosti skupiny se nám věnoval i pan kastelán a udělal nám podrobný víc jak hodinový výklad s prohlídkou včetně zakristie a šatníku farářů, kam se nikdo běžně nedostane, (včetně toho, že nám otevřel toaletky na protější faře B-))…během toho jsme samozřejmě pokračovali v aktivaci. Nutno dodat, že pan kastelán byl bytost nadpřirozená :-), protože ani jednou se nás nezeptal, co tam děláme i když nás před kostelem viděl zpívat Óm a možná i hymnu…
Skupina byla moc fajn, jako bychom se znali staletí. někteří občas donesli čajík a kávičku ve džbánku, pro všechny. Zúčastnili se 3 muži a 8 žen, a i Ti co byli úplně poprvé cítili velmi silný tok zemské energie přes chodidla a teplo… po „odšpuntování“ byl o něco zřetelnější proud kosmické energie…
Z Napajedel, ze zámeckého parku podporovaly další dvě ženy, které se kvůli nemoci nemohly zúčasnit a mezi mohutnými duby v parku vysílaly podporu ze zálohy…
přeji nádherné dny… Jolana
Ahoj Jitulko,
místo e- mailu posílám zprávu z Klokočí tímto způsobem.Byly jsme tam tři krásné ženy,které se na Šumavě na kameni Matky Země propojily v jednu a teď vím proč.Místo nás přivítalo v mlhavém závoji a s větrem. Našim posláním bylo zářit a toho jsme se zhostily s láskou a důvěrou v sebe. Děly se velké věci. Dohlížela na nás velká ženská bytost, cítily jsme sv.Ludmilu, sv.Zdislavu i Karla IV. V jednu chvíli přišlo teplo a ke mně energie Ježíše. Abychom neumrzly, rozdělaly jsme i oheň, který nám pomáhal. Při vyzařovaní po celé republice jsem se proměnila v Orlici (moravskou) a z výšky kroužila nad celou zemí,kdy se přidali i draci se zlatým světlem. Na závěr se mraky a mlha roztáhly, nad bodem se udělalo modro a vysvitlo sluníčko těsně před jeho západem. Zazpívaly jsme naši krásnou hymnu i jiné druidské písně. Obdarovaly jsme Matku Zemi a poděkovaly sobě a všem bytostem ❤
Milá Jitko,
hlásí se Hvězdná Jiřina:-)
Se mnou nás bylo 12, bylo to skvělé, jsem šťastná.
Poslušně hlásím, že na Prosíčkách se nás sešlo 10 biopolí. Další 4 přihlášení nedokvačili.
2 ozdkoušení druidé, magických úkonů znalí. Zbylé přitáhnul magický Zbyněk v kombinaci s magickými Prosíčky.
Trio dam splnilo svůj úkol a pro prvním Moravském aktivačním okruhu se nápadně vzdálilo.
Zbylo nás tedy 7 báječných lidiček, morálně , magicky i lidsky tuze hodnotných, nikdo není očkován proti moru.
Energie tekla už při příchodu na místo.
Samozřejmě pulzovala v ose lemniskáty, tekla i ze Znojma, tekla i z jihu ze systému HH. Kupodivu jsme příliš nevnímali energii z Kanárských ostrovů. Jakoby respektovala, že je to čistě českomoravská záležitost.
Po odeslání energie z Prosíček na Kaňůr celý moravský okruh ožil. Energie proudila v jemných pulzech, které měly rozdílnou kvalitu.
Nečekaným narušením vysíláním druhé a třetí vlny do českomoravské osmičky bylo zjevení.
Jako tichučké přeludy vystoupali na Prosíčka indiánští koňové, prošli mezi námi, vyhnuli se svíčkám, ze sedel se ozvaly pozdravy a omluvy a opět zmizeli směrem k vrcholu. Ani kopytem neklapli! Nefuněli!
Devět jich bylo.! V sedlech sedum sličných jezdkyň v různých stádiích vývoje. Zbytek kovbojové.
Za své biopole jsem byl a furt jsem vděčný, že všechny body na Moravě byly dohledány a kladně vnímány.
A lidičkové na Prosíčkách byli a jsou opravdu přenáramní. Ti byli za odměnu….
Miris
Ahoj, posílám pár postřehů a zážitků z nedělní akce.
Když jsme přicházeli na EB Bradlo – Suchý vrch, tak 20 metrů od místa měli rozložený stan radioamatéři s anténou a hlasitě vysílali. Již po zaznění společného tónu óm a písně „Jsme jeden kruh“ začala mizet anténa a po naší hymně balili i stan. Nečekali jsme, že budeme mít klid na práci tak rychle.
Po vzájemném sladění jsme vnímali, že atmosféra nabyla důstojnosti a přírodní bytosti nás opodál pozorují a jsou připraveny nám pomáhat. Místo se nám zdálo čímsi zatížené, ale se silnou energií. Zapálená svíce v barvě trikolory s horní černou vrstvou sotva hořela.
Při vlně z Anenského vrchu jsme pocítili velmi silnou, dosud nepoznanou intenzitu energie. Bylo to jako teplý obří fén. Ovšem spojení se Slamníkem cosi blokovalo (4-10 pokusů). Vnímali jsme sílu, která se velmi snaží, aby ke spojení nedošlo (něco jako zlověstná hradba Mordoru). Ze Slamníku nám potvrdili, že přes ně přeletělo něco mrazivého. Silou skupiny a s pomocí světelných bytostí se vše nakonec zdárně podařilo. Při zaslání poslední vlny na Slamník prohořely všechny barvy naší trikolóry a plamínek zhasl. Tři vlny do Čech již proběhly s jasným plamenem nové fialové svíce.
V průběhu práce Jana komunikovala s mužskou EDB zemského charakteru. Ptala se ho, proč je tak smutný a jestli zná humor. Řekl, že se ho na to ještě nikdo nezeptal a pak se začal usmívat. Propojoval Janu ještě více se zemí.
Při závěrečném děkování bytostem a nakonec i jemu samotnému, přišel přímo k nám a pokukoval po Slamníku, jako kdyby vyhlížel nového kamaráda odtamtud. Lesní skřítkové a jiné přítomné přírodní bytosti nás tahali za rukávy a drželi za ruce.
Odcházeli jsme s radostí v srdci a silným pocitem sounáležitosti se všemi ostatními účastníky.
Celá naše skupina osmi lidí byla spokojená, že jsme se takto potkali.
Děkujeme.
Aleš a Jana z Lanškrouna
A obrázky pro radost
