2.den putování

 

Dnes jsme putovali z Ořechu do Řitky. Cesta poutě byla dlouhá 21,3 km.
Procházeli jsme okolo Kalinova mlýna, přes Solopisky do Vonoklas. Zde jsme se domluvili na stavbě kamenného kruhu, který bude přímo   na Vintířově stezce. Pak jsme vyšli na Krásnou stráň a sešli jsme do Karlíka. Zde se nalézá původní románská rotunda sv.Martina. Nad vchodem do přistavěného kostelíka je nádherný obraz panny Marie, která se vám vždy dívá do očí, ať stojíte kdekoliv.Také je zde vidět templářský kříž a hvězda. Dnes jsme putovali z Ořechu do Řitky. Cesta poutě byla dlouhá 21,3 km.                                                                                                                                                                                                                                          Jirka

 

Druhý den začal u kostelíka v Ořechu, kde opravdu rostou dva statné ořešáky Uvnitř právě probíhala mše.Bylo nás 7 poutníků. Sešli jsme se tři ženy a čtyři muži. Voňavé ořechové listy a teplé ranní  sluníčko nás hladilo po tvářích. Sladili jsme se a z kostela se ozval krásný zvuk varhan a příjemný zpěv. Pak jsme se vydali na cestu. Nalepili jsme první dnešní nálepku s označením Vintířovy stezky. Klesali jsme do údolí potoka       k bývalému mlýnu, stoupali po staré úvozové cestě, kudy jezdily celá staletí povozy s obilím. Podél cesty mezi polem s lesíkem nás jako správné druidy zaujali krásné velké kamenné bloky, ležící bezúčelně určitě již několik let. Vybízely k odpočinku ušlé pocestné. Jejich mohutnost a krása nás nadchla, a  hned vznikla myšlenka, že by se z nich nechal postavit na blízké loučce kruh, který by pomáhal této krajině i všem bytostem. Přívětivý majitel byl této naší myšlence nakloněný.  Další kroky nás vedly přes vesnice Solopisky a Vonoklasy, lesem po hřbetu Krásné stráně , přes Karlík až do Dobřichovic. Cestou od rotundy v Karlíku jsme procházely stezkou se zajímavými kamennými sochami. V Dobřichovicích nás přivítala přívětivá , skoro lázeňská atmosféra. Lidé se zde procházeli, odpočívali v zámeckém parku, cyklisté si užívaly krásného počasí a služeb místních hospůdek, cukráren a kaváren. Pak nás čekalo poslední náročnější stoupání přes kopec do Řitky. S vidinou konce dnešního putování jsme  kopec vyšli ve svižném tempu a pak pomalu klesali k Řitce. Sluníčko pomalu se klonilo k západu a my jsme se těšili na dobrou večeři. Tento den byl naplněný jako džbán až po samý okraj nádhernými zážitky, dobrou náladou, pocitem sounáležitosti a napojením na Matku Zemi. Děkuji Mistru Vintířovi, že jsem to mohla zažít.                                                                                                                                                                          Boženka