S Lughem jsem se prvně setkala na Šumavě na Aladinově druidské škole a jeho příběh se mi zdál dost neuvěřitelný. Přesto jsem si ho oblíbila stejně jako bohyni Brighit (Brigita, Brigid, Bride), patronku Imbolce, našich Hromnic. V následujících třech letech jsem se při každé návštěvě Irska mohla přesvědčit, že Lugh je i pro Iry velmi významným bohem i legendární historickou osobností. Lugha zmiňujeme i v rámci Astropraha na výpravách do české a německé Lužice. Proto jsem se rozhodla přiblížit Lugha i dalším čtenářům tohoto webu.
Lugh je keltský bůh světla, původem z Irska, ale je silně propojen i s Čechami. Význam jména lugh (čti lú) znamená jasný, zářící (podle některých mýtů z Lughovy tváře vycházela tak jasná záře, že se na něj jen málokdo mohl dívat, aniž by oslepnul). Podle řeckého spisovatele Plútarcha (asi 50 až 120 n.l.) může být jeho jméno odvozeno od keltského označení pro vránu či havrana (v nářečí keltských Allobrogů „lug“). Plútarchos uvádí, že místo založení Lugduna (Lyon) bylo vybráno právě podle věštění vran. Podle pověsti tito ptáci informují Lugha o všem, co se ve světě děje. Nás havrani letos při putování po Irsku provázeli hojně. Role Lugha bývá také vysvětlována jako začátek patriarchátu v Irsku: spojil se s lidem svého otce proti lidu své matky. Bývá spojován i s dalším zvířetem, a to rysem.
Jeho přízvisko Lamfhada znamená dlouhoruký a vzniklo snad kvůli jeho zručnosti v hodu kopím nebo ve střelbě (vystřelil svému dědovi oko). Je také nazýván Samildanach – všeuměl, velmi zručný. Je patronem devatera umění (tesař, zedník, kovář, zlatník, harfeník, básník, druid, ranhojič a válečník). Lughovou velšskou obdobou je Lleu Llaw Gyffes – Lleu „Zručná ruka“.
Jako první ze všech bytostí obývali Irsko Formoriani (rúzné zdroje uvádí i Fomoriani nebo Fomóirové) a božský lid Tuatha Dé Danann. Formoriani Tuathy nenáviděli, utiskovali je a vybírali od nich kruté daně. Jejich králem byl obr Balor, známý také jako Zlé oko, který dokázal zabít nepřítele jediným pohledem svého nestvůrného (třetího) oka. Bylo zapotřebí čtyř silných mužů ke zvednutí jeho víčka, pak oko vystřelilo. Balorovi bylo prorokováno, že ho zabije jeho vlastní vnuk. Proto zavřel svoji dceru Eithlin, kterou měl s Danankou, do křišťálové věže na ostrově Tory, aby se k ní nikdo nedostal. V Tor Mor (Velká věž) ji hlídalo 12 žen.
V té době ukradl Balor, přeměněný na zrzavého chlapce, na pevnině kouzelnou krávu jménem Glas Gaibhleann rodu Mac Cinnfhaelaidh. Aby se pomstil, požádal Mac Cinnfhaelaidh druidku – vílu Birog o kouzlo, jak se dostat do horní části křišťálové věže Tor Mor. Vypravil se tam Cian z Tuathů (syn Cainteho, boha řeči), pomiloval se s Eithlin a ona otěhotněla. Když Eithlin porodila Lugha, Balor dal dítě hodit do moře, ale druidka Birog z Hory ho zachránila a odnesla ho Cianovi, který ho dal do výchovy k Taillte a Manannanu Mac Lirovi. Podle jiné verze legendy Eithlin porodila dokonce trojčata, ale jediný Lugh z nich svržení do moře přežil.
Přesto to pro něj bylo v Irsku nebezpečné, proto ho jeho učitel sebral a odvezl do Čech, kde měli Danani silné zázemí. Lugh tady vyrůstal a byl zde poměrně dost dlouho, nechal si postavit podzemní palác u Modravy – vše bylo později zničeno, zalito vodou a vznikly na tom bažiny (král Šumavy). V letech 1941 – 1945 zde byl nacistický zajatecký tábor, kde zajatci vykopávali dananské pozůstatky – v březnu 1945 byli všichni zajatci postříleni. Také v Kašperských horách byly při důlní činnosti objeveny podzemní prostory, nejspíše související s Danany na našem území.
Kolem roku 9000 př.n.l. proběhla v Irsku 2. válka s Formoriany. Dananská vojska vedl generál Nuada, který vyzval Lugha k návratu. Lugh se vydal zpět a cestou sbíral vojsko – proto všude, kde se zastavil, vznikaly tábory, dlouhodobější zázemí, které často nesly Lughovo jméno. S jeho jménem jsou spojeny některé místní názvy, u nás třeba Lužnice, Luhačovice nebo Lužice, dále například polská Lehnice, francouzský Lyon (původně Lugdunum = Lugovo město) či anglický Londýn a řada dalších. Předpokládá se, že Lyon byl centrem jeho uctívání a také, že mnoho evropských kostelů, zasvěcených archandělu Michaelovi, bylo postaveno na místech, spojených s Lughem. Lughovo jméno nesly také některé keltské kmeny, například asturští Lugonové (Španělsko) nebo skotští Lougiové.
Jako mladý muž se tedy Lugh vypravil do Tary, aby se tam připojil ke dvoru Nuady, krále Tuathů. Vrátní u bran mu ale řekli, že dovnitř smí jen ten, kdo je zběhlý v nějakém umění, a bude tak u dvora užitečný. Lugh vyjmenoval celou řadu umění, která ovládal, ale vrátní ho nechtěli pustit dál s tím, že mistry všech těchto umění už v Taře mají. Nakonec se Lugh zeptal, jestli je v Taře taky někdo, kdo ovládá všechna tato umění zároveň jako on. Nikoho takového tam neměli, a tak ho pustili dovnitř a byl jmenován do funkce vrchního Ollamh Irska (nejvyšší hodnost). Musel ale prokázat svou dovednost ve hraní šachů a také porazit Ogmu v hodu obrovským kamenem. Božský Ogma zvedl velký kámen, k jehož přesunutí bylo normálně potřeba osmdesát volů, a mrštil jím z Tary a Lugh hodil kámen zpět. Následně si získal celý dvůr svou hrou na harfu. Na krále Nuadu to udělalo takový dojem, že Lughovi na nějakou dobu přenechal svůj trůn, aby zorganizoval tažení proti Formoirům.
Když dával Lugh dohromady vojsko pro boj s Formoriany, požádal svého otce Ciana a jeho bratry Cu a Ceithena, aby k němu svolali jezdce ze Sidhu. Cian se je vypravil hledat na sever, ale cestou narazil na nepřátelské Tuireannovy syny. I když se rychle proměnil v prase a pokusil se ukrýt v nedalekém stádě prasat, Tuireannovi synové ho poznali a zabili. Když se to Lugh dozvěděl, lstí Tuireannovy syny přiměl, aby mu slíbili za mrtvého přinést takové výkupné, jaké jim popíše, a následně je poslal pro řadu takřka nezískatelných magických předmětů. Tuireannovi synové pak za nimi podnikli dlouhou výpravu, na jejímž konci byli smrtelně zraněni (další legendy).
S pomocí artefaktů, které Tuireannovi syné shromáždili, vedl Lugh Tuathy do finálního boje proti Formorianům. Před posledním bojem proti Formorii byl nejprve svými kolegy bohy zavřený a hlídaný devíti strážemi, aby jeho moudrost byla zachována ve prospěch lidstva. Šlo o druhou bitvu na Magh Tuireadh, ve které obr Balor zabil dananského krále Nuada. Když se to Lugh dozvěděl, utekl a zabil Balora na bojišti a dovedl děti Danu k vítězství. Podařilo se mu zničit Balora tak, že mu kamenem vystřeleným z ručního praku vyrazil jeho smrtící oko (dle jiné verze ho trefil kopím), a tím byla druidská věštba naplněna. Zbytek Formorianů byl zahnán zpátky do moře, ze kterého přišli. Stáhli se na nám známé Aranské ostrovy a ostrov Tory. Po bitvě našel Lugh na bitevním poli Brese, bývalého krále Tuathů, který se přidal na stranu Formorianů. Bres prosil o milost a dostal ji výměnou za to, že pak Tuathy učil zemědělství, orat, sázet, sklízet.
Lugh je pochován pod sypanou mohylou v Uisneachu – při druhé irské výpravě jsme navštívili i toto staré ceremoniální místo – pupek Irska.
Lughovo jméno nese také letní svátek sklizně – Lughnasad (Lughnasadh). Lugh založil podle irské Knihy invazí shromáždění Tacti, sportovní událost podobnou olympijským hrám, které končilo 1. srpna. Uvádí se, že tato událost vznikla na počest Tailtiu, jeho nevlastní matky (kojné). V době Lughnasadu probíhaly výroční trhy a sportovní zápolení (bojové sporty a koňské závody). Dnes bývá považován za oslavu na počest Lugha samotného, začíná vždy slavnostním začátkem v noci ze 31. července na 1.srpna (keltský den začíná vždy večerem) a doznívá dalších 14 dnů. V celé době konání svátku jsou zakázány rozbroje, půtky a války.
V rámci letošní irské výpravy jsme mimo jiné navštívili i lokalitu Ray (v překladu paprsek – sluneční nebo laserový, záblesk), starý středověký kostel bez střechy s výjimečnou energií v hrabství Donegal na severu Irska. Z tohoto místa jsme měli i pěkný pohled na asi 15 km od severozápadního pobřeží vzdálený ostrov Tory (irsky Toraigh). Na místě jsme nejprve provedli společnou meditaci a pak jsme prováděli individuální přístupy na určená místa. Když nám Aladin řekl, že právě v této oblasti probíhala válka mezi Formoriany a lidem Tuatha Dé Danann pod vedením Lugha, zcela jsem se propadla do energií této události a během prvních minut meditace ke mně „přišla“ několikasloková píseň na toto téma, o kterou se s vámi ráda podělím. Melodie je zapůjčena od Čechomoru (Mezi horami lipka zelená). Můžete si ji zazpívat třeba při oslavě Lughnasadu 1. srpna.
Lughovo vítězství
Na břehu moře,
proti Tory ostrovům
vyhrál Lugh válku,
vyhrál Lugh válku
proti Formoriům.
Jeho děd Balor
velký obr byl,
měl hrozné oko,
střílecí oko,
však Lugh ho zahubil.
Na břehu moře
neválčí se již,
na paměť toho,
na paměť toho
postavili kříž.
Ej křížu, křížu,
ukřižovaný,
zde vyhrál válku,
zde vyhrál válku
Lugh náš milený.
A na druidi jsme
sem dnes přijeli,
abychom Lugha,
slavného Lugha
tady vzpomněli.
Hana Fedora
