V sobotu 18. června proběhla dlouho plánovaná a připravovaná aktivace energetického okruhu kolem Brna. Mohli jsme si na ten den přát lepší „předpověď“?
Rádi bychom se s vámi podělili o několik komentářů, které nám poslali přátelé a kamarádi, kteří se akce účastnili.
Včera jsem se „náhodou“ zúčastnila akce českých a moravských druidů (Druidi.cz), i když jsem se zabývala víc jak 25 let spíše vesmírnými civilizacemi přes podrobné studium Nového zjevení Pána Ježíše Krista. Asi i proto jsem dostala darem hodně následných potvrzení o pravosti mého směrování. A l e stále chybělo cosi. To cosi mi bylo ukázáno a bylo to hodně silné. Tato skupina je vedena a skládá se z lidí nesmírné obětavosti, pokory, píle a úcty k Matce Zemi a jejím posvátným místům. Pracným chozením a vyciťováním mravenčí prací vyhledává a obnovuje důležité energ body krajiny, které ukotvovali naši významní předci (jeden z posledních Karel IV) které byly zaneseny a úmyslně umrtveny těmi kteří si nepřejí rozkvět Země – a oni je opět přivádí k životu. Člověk ani netuší jak je jeho tělo emoce a osud spojen s jádrem Matky Země. Jaký vliv mají naše rodové kořeny na náš život. Po včerejšku jsem jak v bubnu pračky se sny a pocity kam až má paměť ani nesahá. Je to jak příklad když si chobotnička čistí a pěstuje hlavičku, tělíčko a na chapadýlka jaksi zapomíná. Prvně po ránu mi šlo hlavou: čím více toho člověk ví, tím více si uvědomuje, co všechno ještě neví. Sokrates. Aneb slovy proroka – Vaše práce nikdy nekončí. Tímto chci z celého srdce poděkovat všem rodným druidům a přeji jim hodně sil a požehnání jejich důležité a nedocenitelné práce pro dobro celku.
Bylo nás pět v sobotu na aktivaci brněnského okruhu na Železné hoře, každý člověk trochu jiný a přeci jsme se sešli právě tam v tu dobu a bylo to vlastně…úžasné. Když dobíhalo třetí kolo, nakreslil stín dubového lístku na zádech přede mnou draka s očima. Slyšel jsem jednu takovou pohádku o tom, že bytí nejde pochopit, že o to usilují jen arogantní bytosti, ale že lidské děti mají rády pohádky a rády si spolu v tom nepochopitelném bytí hrají. A když si nelžou, tak to vědí, že vlastně bytí ani pochopit nechtějí, že chtějí být prostě spolu, a vnímat to, co je důležité, kdo jsou, aby se neztratily, ale našly. A tak musí pochopit ty správné věci k pochopení, třeba jako, že jeden člověk (o)kruh nevytvoří.
