Radhošť v Čechách?
Většině lidí při vyslovení jména Radhošť z paměti vystoupí jedna z našich posvátných hor moravských. Možná více preferovaná od ostatních beskydských horských vrcholů, hlavně díky Pustevnám a soše pohanského Boha Radegasta, a také tím, že nahoru se lze pohodlně dostat autem či lanovkou. Radhošť je však také název malé vesničky ve východních Čechách, na Pardubicku. Souvislost zdánlivě do sebe nezapadající, když si ale uvědomíme, že těmito místy probíhala pradávná trstenická stezka spojující České a Moravské země, je vše jiné, je to známka jejich vzájemného prolínání jak na hmotné, tak na duchovní úrovni.
Osada Radhošť se nachází v údolí meandrující říčky Loučné, jejíž starý název zní Trstenice, podle trstenů rákosů, který rostl v pobřežních močálech a také dávná stezka a jedna ves na ní mají stejné jméno. Voda zde naráží na překážku, vyvýšeninu a obtéká ji, vlastně voda dodává místu energii. Na nejvýše položeném místě dnes stojí barokní kostel sv. Jiří z roku 1773, rekonstrukce kostela, který byl v takovém stavu, že existoval již demoliční výměr, byla dokončena v roce 2013. Z historických dokumentů vyplývá, že dřevěný gotický kostel zde stál již roku 1350. Před tím zde stávala tvrz připomínaná v listině krále Otakara I. roku 1226. A co tu bylo ještě dříve… posvátný háj s Radegastem?
Patron kostela sv. Jiří byl údajně vybrán jako bojovník křesťanství proti předcházejícímu pohanství, kdy svým kopím měl symbolicky ničit zemské energetické linie, tzv. dračí žíly Matky Země. Platí obecně, že lidé, kteří jsou v konfliktu sami se sebou, jsou v konfliktu se vším a s každým. Až poznáním a přijmutím sebe a jednoty v sobě, konflikty ztrácejí smysl. Mše se v kostelíku konají každou neděli v 10 hodin, pak můžete v meditaci nechat k sobě promlouvat tuto současnou i tu dřívější nezaznamenanou předkřesťanskou historii v obrazech. To jde ostatně i bez účasti na mši. V kostele jsou u pravého bočního oltáře umístěny ostatky svaté Zdislavy a i to je jedna z možností, jak zakusit svoje vnímání jinak, ne-myslí, pocity. Kostel má samostatnou dřevěnou zvonici a jak to na vsích bývá, vše je obklopeno místem posledního odpočinku. Přístupovou cestu na návrší lemují staré lípy.
Místo je propojené energetickou linií s poutním kostelem pod nedalekým přemyslovským hradištěm Vraclav. Vznik tohoto místa je podle posledních nálezů doložený v roce 1019 za vlády knížete Oldřicha. A událo se tu takzvané vyvraždění Vršovců, spíše zde začalo, tady se můžete opět zastavit a ze svého středu se ptát, jak to opravdu bylo… Pod vraclavským hradištěm se nachází bývalé místo poutí a lázní, s dnes již odsvěceným kostelem sv. Mikuláše, s pramenem vody protékajícím pod ním a vyvěrajícím jakoby ze džberu v rukách sochy poustevníka Františka, který zde kdysi žil. Tak se na dohled doplňují dvě polarity: nahoře jang, vláda a čin, vesmírná – mužská energie a dole jin, modlitba a pasivita, zemská – ženská energie. Vraclavské hradiště je energetickými liniemi spojené, jak uvádí P. Kozák, se Sázavou, s Neratovem, s Hradcem Králové a se Znojmem.
Dobrou cestu po posvátných místech naší domoviny vám přeje Jiří N.
