Každý druid by měl poznat kořeny druidismu, posvátná místa své země i jiných míst síly na Zemi. Energetická místa na území České republiky také nám připomínají, kdo jsme a odkud pocházíme. Naši danaanští, ligurští, keltští i slovanští předchůdci jich pro nás zanechali hodně. Mnoho jich ale bylo zničeno v posledních staletích, destrukce posvátna nastala zvláště v době třicetileté války a následné pobělohorské násilné rekatolizace národa. Nejmasivnější cílená devastace posvátných míst v krajině u nás však začala v posledním čtvrtstoletí pod hlavičkou globalizace a absolutního zisku.
Záleží však na přístupu státu, jak i v této době vrcholící kalijugy své posvátno chrání. Například vláda Irské republiky si keltská posvátná místa ochraňuje a připomíná. Boj Irů za samostatnost trval celá staletí, stejně jako boj za samostatnost Čechů a Moravanů. Máme k sobě blízko svými geny i způsobem energetické práce v krajině. Liší se však přístup vlád těchto dvou zemí. Po celém Irsku jsou tisíce státem označených a chráněných megalitických i jiných posvátných míst, jsou spojením s tím, kdo Irové jsou, označením jejich původu, vzbuzují jejich národní hrdost. Pokud budete cestovat po známých místech jako například Tara, Newgrange a mnohá další, vždy tam najdete výpravy irských školáků a turistů. Kolik takových státem chráněných a veřejně podporovaných posvátných míst je u nás? Mám dojem, že poslední vlády podporují jen materiální náboženství jako křesťanství (návrat majetku) a islám (masivní příval ne-uprchlíků a miliardy korun jim věnovaných netřeba komentovat). Posvátná místa jsou těžena lomy, zastavována nebo prodávána soukromníkům, kteří ploty zamezují volnému přístupu.
V Irsku je to jinak – protože památek je tam tolik (jako u nás), vždy jsou na nějakém soukromém pozemku. Přístup veřejnosti je však zachován, majitelé jsou hrdí na to, že mají ve své blízkosti kousek minulosti svého národa. Irsko je zvláštní země, říká se mu „zelený ostrov“ (víte, že Irové mají na 40 výrazů pro zelenou? – pochopíte, až uvidíte krajinu s jejími mnoha odstíny zeleně). Irové si cení své svobody, svých písní i svých mnoha druhů piv. Keltština se vyučuje na základních školách, má i své televizní vysílání. Pouze keltsky se mluví v řadě regionů, na silnici bývají označeny cedulkou gaeltech – i názvy vesnic a měst jsou tam jen v galštině (keltštině). Jinak na většině území Irské republiky jsou označeny pod velkými písmeny s keltským jménem i menším anglickým názvem.
Tohle kraťounké zamyšlení před další společnou druidskou cestou do Irska má ukázat možnost změny i u nás. Jen je potřeba podpořit – třeba ve volbách – ty, kteří preferují tuto zemi a zde žijící lid, a nikoli kolaboranty a zrádce národa. Irská republika nám, kteří jsme spojení se Zemí, jejím vědomím a jejími energetickými toky ukazuje, že je stále možná cesta odněkud někam – od svých dávných kořenů až ke hvězdám – i ve světě politiky.
Aladin
